|
Tomáą Kočko & Orchestr: Hodovnice
Indies Scope 2001
folk / world music / Morawy
"Tomáą KOČKO & ORCHESTR - world music inspirowana tradycyjn± muzyk± morawsk±.
Za granic± zespół jest umieszczany między szwedzk± Hedningarn± a węgierskim Muzikáz - w Czechach nazywany "beskidzkim Chieftains" albo "morawskim Jehtro Tull". Tomą Kočko bywa okre¶lany jako "karpacki Jiři Pavlica".
Pie¶niarz Tomáą Kočko dał poznać się szerszej publiczno¶ci, gdy wyst±pił z recitalem ł±cz±cym muzykę i utwory poety pisz±cego w gwarze beskidzkich górali - Ladislava Nezdařila. Spopularyzował, a wielu pokazał po raz pierwszy, twórczo¶ć beskidzkiego barda, który swoje dzieło po¶więcił rodzinnym górom i mieszkańcom tego regionu - zarówno tym zwykłym, jak i tym nieco bardziej znanym. Pie¶ni oparte o teksty Ladislava Nezdařila tworz± podstawow± czę¶ć repertuaru Kočki, który już od kilku lat gra we własnej formacji Tomáą Kočko & ORCHESTR. Drug± znacz±c± czę¶ci± repertuaru grupy jest jej oryginalna twórczo¶ć inspirowana tematyk± zbójnick±, zwłaszcza opowie¶ciami i piosenkami o Ondraszku, legendarnym bohaterze Beskidów. Ich dopełnieniem s± własne wersje tradycyjnych pie¶ni Morawy.
Akustyczne brzmienie uzupełnione jest rockiem, muzyk± etniczn± i jazzem. Tomą Kočko & ORCHESTR występowali na wielu znacz±cych festiwalach world music, festiwalach folkowych, rockowych i muzyki alternatywnej w Czechach i poza granicami kraju (EBU - European Broadcasting Union, Nowa Tradycja, Colours of Ostrava, United Islands of Prague, Le village european des nouvelles musiques traditionnelles, Ethnosfera 2002 itp. )
W roku 1999 zadebiutowali CD HORNÍ CHLAPCI (INDIES rec. 1999) - album został przez czasopismo Folk & Country uznany za DEBIUT ROKU!
Niemniej udany był drugi CD, Do kamene tesané aneb ONDRÁą (Indies rec. 2000), który stał się inspiracj± dla pó�niejszego polskiego przedstawienia teatralnego, zatytułowanego Ondraszek - pan Łysej Góry. Trzeci album, HODOVNICE (Indies rec. 2001) zebrał wiele pozytywnych ocen nie tylko w Czechach, ale i za granic±.
CD SADNÉ ZRNO (TKA 2002) wyszło jako dodatek do czwartego wydania zbioru poezji L. Nezdařila Horní chlapci. Album DO TANCA! był nominowany przez Akademię Muzyki Popularnej do nagrody Anděl 2003(czeskie Grammy). Najnowsze CD POPLÓR (Indies rec. 2006) dwa miesi±ce znajdowało się na li¶cie Top 20 European World Music Charts obok CD z całego ¶wiata i wygrało Anděl 2006 jako album roku w kategorii world music.
Oprócz występów na koncertach Tomaą Kočko & ORCHESTR wspłpracuje z teatrem w Českim Těąině (projekt Těąinske Niebo i Ondraszek - pan Łysej Góry), a w roli producenta pomógł w powstaniu folkmetalowego albumu Relic Dances zespołu Silent Stream Of Godless Elegy. za: praCoVnia.pl
TOMAS KOCKO - "jeden z najbardziej znanych twórców muzyki rock - folk. Trzykrotny zdobywca prestiżowej nagrody ANIOŁA – porównywalnej z amerykańsk± Grammy. Założyciel formacji Tomáą Kočko & ORCHESTR z któr± występowali na wielu festiwalach m.in.: EBU - European Broadcasting Union, Nowa Tradycja, Colours of Ostrava, United Islands of Prague, Le village européen des nouvelles musiques traditionnelles, Ethnosfera 2002 itp. Wydał: CD HORNÍ CHLAPCI –album uznany za DEBIUT ROKU wg Folk & Country, wg. CD, Do kamene tesané aneb ONDRÁ©, powstało przedstawienia zatytułowane Ondraszek – pan Łysej Góry, a trzeci album, HODOVNICE zebrał wiele pozytywnych ocen za¶ CD SADNÉ ZRNO wyszło jako dodatek wydania zbioru poezji L. Nezdařila Horní chlapci. Album DO TANCA! był nominowany przez Akademię Muzyki Popularnej do nagrody Anděl 2003. Najnowsze CD POPLÓR przez 2 miesi±ce znajdowało się na li¶cie Top 20 European World Music Charts obok CD z całego ¶wiata i wygrało Anděl 2006 jako album roku w kategorii world music. Tomáą Kočko & ORCHESTR współpracuje z teatrem w Českém Těąíně jest także producentem m.in. folk-metalowego albumu Relic Dances zespołu Silent Stream Of Godless Elegy. " za: kultura.wp.pl
TRACKLISTA:
- Hodovnice [03:43]
- Morena [06:56]
- Vesna [03:53]
- Čarodějka [05:17]
- Čaruju [00:38]
- Ze země [04:56]
- Pod májí [03:49]
- V javorových horách [04:03]
- Svatojan [04:57]
- Na loukách [04:45]
- Beltine [05:02]
- Godula [04:18]
[Czas całkowity: 52:17]
HODOVNICE je původní staroslovanský název beskydské hory Godula ( „Godula“ je nejspíą zkomolenina – Hodovnice – Godovnica - Godula, která vznikla po příchodu Valachů). Tahle hora prý byla v předkřes»anském období slavnostní horou (Hod-svátek, hodovati – slaviti) Slovanů usazených v severním pobeskydí (snad kmene Holasiců). Nahoře se dochoval okrouhlý val – zřejmě obřadní místo.
První i poslední písnička (Hodovnice a Godula) mají proto stejná slova i melodii (i kdyľ jde spíąe o zaříkávání) rozdíl je ale v aranľích. „Hodovnici“ reprezentuje tradičnějąí nástrojové obsazení – grumle, cimbál, buben, housle, píą»ala a zpívají ji děti – tak jak to původně bývávalo (jde o pozůstatek pohanského vzývání slunka, kdyľ bylo dlouho zima nebo prąelo). „Godula“ je nástrojově pestřejąí-zazní didjeridoo, sitár, kontrabas, kytara… a zaříkávat budeme my (je to taková typická world music pěsnička). No, a mezi těmito dvěma písničkami, které vlastně rámcují novou desku, zazní devět daląích, které budou odkazem na nějaký starý předkřes»anský zvyk - Morana (vynáąení smrti a zimy z vesnice na jaře), Vesna (příchod jara), Čarodějka (pálení čarodějnic – obdoba keltského Beltine), Ze země (odkaz na „čarodějné zaříkávání“), instrumentálka Pod májí (stavění máje – kult plodnosti), V javorových horách (májové milování), Svatojan (oslava letního slunovratu), Na loukách (tohle je zlomová písnička, která trochu nabourává „selanku“ hledání tradic. Je o zvláątní nudě a pocitu ąedi a rozčarování ze svého okolí, takový divný nihilismus, který cítí část mladé generace, která hledá), Beltine ( keltský svátek, ta písnička je tu záměrně. Vztahuje se k „Na loukách“ jako jedno z častých řeąení v hledání něčeho výjimečného, tajemného, něčeho s čím se můľu ztotoľnit a nedá to aľ tolik práce- mlaďoąi se pak tváří hrozně tajemně a cítí se být Kelty. Mnozí to ale myslí upřímně a o jednom takovém vlastně tahle písnička je) a pak je tu Godula ( dneąek, současnost) dneąní název hory Hodovnice, tradice s novým kabátem. Na Goduli se dnes scházejí bubínkáři a didjeridisti a kolem ohně sedí, hrají, tančí....
|